|
|
Vývoj molekulárních markerů pro chromozom W u modráska \kur{Polyommatus icarus}
HRUBÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá vývojem molekulárních markerů pro chromozom W u modráska Polyommatus icarus, u kterého byly nalezeny karyotypové rasy lišící se konstitucí neo-pohlavních chromozomů. Vyvinuté markery byly použity pro určení pohlaví pomocí PCR u čerstvě vylíhlých housenek, ze kterých byla izolována celková RNA, která bude dále použita pro testování role pohlavně antagonistické selekce ve fixaci neo-pohlavních chromozomů.
|
|
|
Reconstruction of the evolution of multiple sex chromosomes in \kur{Leptidea} wood white butterflies
HOVORKOVÁ, Kristýna
Having a crucial role in many evolutionary processes, such as sex determination, speciation and adaptation, sex chromosomes tend to be highly conserved. Rapidly evolving sex chromosome systems offer a special opportunity to study the evolution of the sex chromosomes in miraculous resolution. Butterflies of genus Leptidea possess a unique species-specific sex chromosome system with 3-4 W and 3-4 Z chromosomes. Using novel genomic tools established for L. juvernica, namely transcriptome-based microarray for comparative genomic hybridization (array-CGH) and a library of bacterial artificial chromosome (BAC) clones, we assembled the physical maps of Z chromosomes in three cryptic Leptidea species (L. juvernica, L. sinapis, and L. reali) by fluorescence in situ hybridization (FISH) of BAC clones containing orthologs of Bombyx mori genes. In all three species, we identified the 'ancestral' Z chromosome and synteny segments of autosomal origin and reconstructed the step-by-step evolution of multiple sex chromosomes. We propose that the multiple sex chromosome system originated in the common ancestor of Leptidea species by means of multiple chromosomal rearrangements, especially translocations, fusions and fissions, between the sex chromosomes and autosomes. Thus, the turnover of neo-sex chromosomes could not be the main engine driving speciation in this genus. Instead, we propose that subsequent differentiation of the sex chromosome multiples in each species together with enlarged number of Z-linked genes could play a crucial role in accumulation of genetic incompatibilities facilitating subsequent divergence and speciation in Leptidea wood white butterflies.
|
|
| |
|
|
Neopohlavní chromozomy a jejich evoluční význam
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Neopohlavní chromosomy vznikají přestavbami mezi původními gonosomy a autosomy. Především mladé neopohlavní chromosomy představují pro studium evoluce pohlavních chromosomů zajímavý objekt, protože procesy vedoucí ke vzniku diferencovaných pohlavních chromosomů zde proběhly poměrně nedávno nebo stále probíhají. Jedná se zejména o procesy suprese rekombinací a degenerace alosomu. Nejdůležitější chromosomové přestavby zodpovědné za vznik neopohlavních chromosomů jsou Robertsonovy translokace a reciproké translokace. Významným důsledkem vzniku neopohlavních chromosomů jsou následné speciační události. Neopohlavní chromosomy vznikly u mnoha skupin živočichů, např. dvoukřídlých rodu Drosophila. Příkladem je Drosophila albomicans, která je nositelem nejmladšího známého systému gonosomů, starého zhruba sto tisíc let. Poznatky z výzkumu neopohlavních chromosomů octomilek potvrzují, že v degeneraci alosomu se nejdříve více uplatňuje Mullerova rohatka a selekce na pozadí, později hlavně evoluční svezení se a deleční mutace. Mezi obratlovci mají mladé a rychle se vyvíjející systémy neopohlavních chromosomů například muntžaci. U některých muntžaků zaujímají systémy neopohlavních chromosomů značnou část genomu. Neopohlavní chromosomy ptakořitných zahrnují velké množství gonosomů. Systém gonosomů ptakopyska je...
|
|
|
Evoluce karyotypů a určování pohlaví u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Šupinatí plazi obecně vykazují nebývalou variabilitu v karyotypu a způsobech určování pohlaví. Z těchto dvou hledisek lze nicméně leguány (Pleurodonta) považovat za poměrně konzervativní skupinu ještěrů. Dosavadní poznatky o této skupině dokládají pouze genotypově určené pohlaví s XY systémem pohlavních chromosomů, avšak u řady cytogeneticky zkoumaných druhů nebyly pohlavní chromosomy odhaleny klasickými metodami, zřejmě z důvodu jejich homomorfie. Významnějsí variabilita v karyotypu byla pozorována pouze u druhově bohatých rodů Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat genom dostupných druhů hlavních leguáních linií za použití klasických i molekárně cytogenetických metod, pokusit se odkrýt synapomorfie v karyotypu hlavních monofil leguánů a odhalit pohlavní chromosomy. Během řešení tématu diplomové práce byl potvrzen již dříve publikovaný popis karyotypu u 13 studovaných druhů a pro dalších osm druhů byl nově stanoven základní popis karyotypu. Chromosomy všech zkoumaných jedinců byly prověřeny použitím metod klasické i molekulární cytogenetiky. Do analýzy bylo zahrnuto 21 druhů pokrývajících celkem osm leguáních čeledí. Většina zkoumaných druhů sdílela pravděpodobný ancestrální karyotyp (2n=36) této skupiny. Vyšetřením rozložení heterochromatinu na chromosomech a...
|
host ::
RSS.